Speciální stavební technologie

Piloty jsou válcová tělesa průměru od 300 mm do 1500 mm sloužící pro hloubkové založení konstrukcí, zhotovení těsnících stěn, podchycení stávajících základových konstrukcí nebo zabezpečení stavebních jam.

Provedené technologií CFA

Technologie CFA umožnuje zhotovení pilot bez nutnosti použití ocelové výpažnice, a to pomocí zavrtaného dutého šnekového vrtáku. Po navrtání piloty na požadovanou délku, se zahájí tlakové čerpání betonu s postupným vytahováním vrtacího nářadí. Vrtací šnek vynáší zeminu, která je postupně nahrazována betonem. Po vytažení vrtacího nářadí se v případě zhotovení železobetonové piloty zavibruje armovací koš (konstrukce válcovitého tvaru z ocelových prutů). Tato technologie je rychlá a progresivní, ale použitelná je pouze v zeminách třídy R3-R6.

Klasické železobetonové

Piloty zhotovené klasickou technologií jsou prováděny pomocí vrtací náběhové technologie, při které se po jednotlivých závrtech odtěžuje zemina z vrtu. Podle inženýrsko-geologických podmínek může být vrt proveden nepažený bez výpažnice nebo pažený pod ochrannou ocelové výpažnice. Jakmile vrt dosáhne požadované hloubky a vrtací nářadí je vytaženo, je vrt vystrojen armokošem (konstrukce válcovitého tvaru z ocelových prutů) a pilota zabetonována. Tato technologie je pomalejší a použitelná pouze v zeminách třídy R3-R6.

Štěrkové

Štěrkové piloty (pilíře) jsou zhotoveny technologií vibračního vpěchování pomocí zásobníkového vibrátoru. Po zavibrování vibrátoru na požadovanou hloubku se vibrátor postupně povytahuje a současně přidává štěrk stlačeným vzduchem do vytvořené dutiny a vibrací se materiál stlačuje a zatlačuje do okolní zeminy. Vytváří se tak zhutněný sloup nepravidelného tvaru. Použitelné jsou štěrkové piloty pouze v zeminách třídy R4-R6.

Trysková injektáž

Pilota z tryskové injektáže je směs zeminy a injektážního média. Po zavrtání malo-profilového vrtu na požadovanu hloubku, se do trysek ve vrtném nářadí začne pod vysokým tlakem pomocí vysokotlaké pumpy čerpat směs cementu a vody z míchacího centra. Paprsek injektážní směsi narušuje okolní zeminu, se kterou se mísí. Za postupného vytahování vrtného soutyčí dochází k vytvoření pilíře tryskové injektáže v požadované délce a průměru. Pilíř tryskové injektáže lze ještě doplnit o trubkovou ocelovou výztuž. Průměr pilíře tryskové injektáže se nejčastěji pohybuje od 400 mm do 1500 mm, ve štercích až 3000 mm. Použitelné jsou piloty v zeminách třídy R4-R6.

Piloty jsou válcová tělesa průměru od 50 mm do 300 mm sloužící pro hloubkové založení konstrukcí, podchycení základových konstrukcí nebo zabezpečení stavebních jam.

Trubkové

Trubkové mikropiloty jsou prováděny pomocí malo-profilového vrtání do průměru 300 mm. Podle inženýrsko-geologických podmínek může být vrt proveden nepažený bez výpažnice pomocí šnekových vrtáků nebo pažený ponorným kladivem pod ochrannou ocelové výpažnice. Variantou může být i zarážená mikropilota. Jakmile vrt dosáhne požadované hloubky a vrtací nářadí je vytaženo, je vrt vystrojen ocelovou trubkou, která je v kořenové části perforovaná s osazenými injektážními ventilky. Dále je provedena cementová zálivka (může být provedena i před osazením výztužné trubky) a následná injektáž kořene mikropiloty, popřípadě i jeho reinjektáž cementovým injektážním médiem. Tato technologie je použitelná ve všech typech zeminy třídy R1-R6.

Tyčové

Tyčové mikropiloty jsou prováděny pomocí malo-profilového vrtání do průměru 200 mm. Tělo tyčové mikropiloty tvoří dutá závitová tyč s vysokopevnostní tahové oceli, která je zároveň vrtným a injektážním nářadím. Na závitovou tyč se našroubuje vrtací korunka požadovaného průměru a pomocí vrtacího kladiva se tyč zavrtá požadovanou hloubku při postupném nastavování tyčí šroubovatelnými spojníky. Injektáž v nesoudržných zeminách třidy R4-R6 se provádí cementovým médiem kontinuálně při zavrtávání, v horninách třídy R1-R3 až po dovrtání vrtu, který se vrtá s vodním či vzduchovým výplachem. Tyčové mikropiloty jsou použitelné ve všech typech zeminy třídy R1-R6.

Zápory jsou profilová tělesa z oceli HEA, HEB a I, sloužící pro hloubkové založení konstrukcí, zhotovení těsnících a pažících stěn nebo zabezpečení stavebních jam.

Zarážené

Zarážené zápory jsou zhotoveny technologií vibrování či beranění. Do požadované hloubky je zavibrována profilová ocel HEA, HEB nebo I. Po zavibrování či zaberanění se provádí postupný odkop na požadovanou hloubku a prostor mezi záporami vyplňován pažením. Pažení mohou tvořit dřevěné, betonové nebo ocelové pažiny, popřípadě armovaná torkrétová stěna. Použitelné jsou zarážené zápory pouze v zeminách třídy R3-R6.

Vrtané

Vrtané zápory jsou prováděny pomocí vrtání vrtů až do průměru 600 mm. Podle inženýrsko-geologických podmínek může být vrt proveden nepažený bez výpažnice pomocí šnekových vrtáků nebo pažený ponorným kladivem pod ochrannou ocelové výpažnice. Jakmile vrt dosáhne požadované hloubky a vrtací nářadí je vytaženo, je vrt osazen profilovou ocelí HEA, HEB nebo I. Po osazení oceli se provede betonáž kořene nebo variantně je kořen pouze zapískován, pro případné vytažení a následné opakované použití. Po zhotovení kořene se provádí postupný odkop na požadovanou hloubku a prostor mezi záporami vyplňován pažením. Pažení mohou tvořit dřevěné, betonové nebo ocelové pažiny, popřípadě armovaná torkrétová stěna. Použitelné jsou vrtané zápory ve všech typech zeminy třídy R1-R6.

Kotvy jsou válcová tělesa průměru od 50 mm do 300 mm sloužící pro kotvení konstrukcí a přenos tahových sil, pro stabilizaci zemních těles, kotvení staveních jam nebo pro kotvení stavebních konstrukcí.

Tyčové

Tyčové kotvy jsou prováděny pomocí malo-profilového vrtání do průměru 300 mm. Podle inženýrsko-geologických podmínek může být vrt proveden nepažený bez výpažnice pomocí šnekových vrtáků nebo pažený ponorným kladivem pod ochrannou ocelové výpažnice. Jakmile vrt dosáhne požadované délky a vrtací nářadí je vytaženo, je vrt vystrojen tyčovou kotvou SN (R20-32 s ukončovacím závitem) nebo závitovou kotvou CKT 18-47 s hadičkovým či trubkovým injektážním systémem. Dále je provedena cementová zálivka a následně zainjektován kořen kotvy, popřípadě i reinjektáž kořene cementovým injektážním médiem. Po technologické pauze lze kotvy předepnout na požadovanou hodnotu. Kotvy lze provádět jak dočasné, tak i jako trvalé s ochranným HDPE návlekem. Tato technologie je použitelná ve všech typech zeminy třídy R1-R6.

Lanové

Lanové kotvy jsou prováděny pomocí malo-profilového vrtání do průměru 300 mm. Podle inženýrsko-geologických podmínek může být vrt proveden nepažený bez výpažnice pomocí šnekových vrtáků nebo pažený ponorným kladivem pod ochrannou ocelové výpažnice. Jakmile vrt dosáhne požadované délky a vrtací nářadí je vytaženo, je vrt vyztužen lanovou kotvou Lp 1-18-ti pramencovou s hadičkovým či trubkovým injektážním systémem. Dále je provedena cementová zálivka a následně zainjektován kořen kotvy, popřípadě i reinjektáž kořene cementovým injektážním médiem. Po technologické pauze lze kotvy předepnout na požadovanou hodnotu. Kotvy lze provádět jak dočasné, tak i jako trvalé s ochranným HDPE návlekem. Tato technologie je použitelná ve všech typech zeminy třídy R1-R6.

Zemní hřebíky

Zemní hřebíky plno-profilové jsou prováděny pomocí malo-profilového vrtání do průměru 200 mm. Podle inženýrsko-geologických podmínek může být vrt proveden nepažený bez výpažnice pomocí šnekových vrtáků nebo pažený ponorným kladivem pod ochrannou ocelové výpažnice. Variantou může být i zarážený hřebík. Jakmile vrt dosáhne požadované hloubky a vrtací nářadí je vytaženo, je vrt vyztužen hřebíkem SN (R20-32 mm s ukončovacím závitem) nebo závitovou tyčí CKT 18-36 mm a provedena cementová zálivka cementovým médiem.

Zemní hřebíky duté jsou prováděny pomocí malo-profilového vrtání do průměru 150 mm. Tělo hřebíku tvoří dutá závitová tyč s vysokopevnostní tahové oceli, která je zároveň vrtným a injektážním nářadím. Na závitovou tyč se našroubuje vrtací korunka požadovaného průměru a pomocí vrtacího kladiva se tyč zavrtá při postupném nastavování tyče šroubovatelnými spojníky na požadovanou délku. Injektáž v nesoudržných zeminách třidy R4-R6 se provádí cementovým médiem kontinuálně při zavrtávání, v horninách třídy R1-R3 až po dovrtání vrtu, který se vrtá s vodním či vzduchovým výplachem.

Po technologické pauze lze hřebíky předepnout na požadovanou hodnotu. Zemní hřebíky jsou použitelné ve všech typech zeminy třídy R1-R6

Štětovnice jsou ocelová profilová tělesa Larsen nebo Union spojených tzv. zámkem pro zhotovení těsnících a pažících stěn nebo zabezpečení stavebních jam.

Larsen

Štětovnice z ocelové profilů průřezů typu LARSEN (IIIn, VL504, VL507, VL601, VL602, VL603, VL604, VL605, VL606), se svisle vhánějí do zeminy beraněním nebo vibrací. Souvislá stěna vznikne sesazením štětovnic v řadě vedle sebe, spojených tzv. zámkem. Pro snížení tření je možno k patě štětovnice přivést výplach a tím usnadnit vibrování a provádět tak i větší délky. Použitelné jsou štětovnice Larsen v zeminách třídy R3-R6.

Union

Pažnice z ocelové profilů průřezů typu Union, se vhánějí svisle, ale i šikmo do zeminy beraněním nebo vibrací. Souvislá stěna vznikne sesazením pažnic v řadě vedle sebe, spojených tzv. zámkem. Použitelné jsou pažnice Union v zeminách třídy R4-R6.

Torkrét je vysokotlaký nástřik betonu většinou s ocelovou kotvenou výztuží na stavební a pažící konstrukce pro sanaci betonových konstrukcí, stabilizaci zemních těles a pažících jam.

Suchou cestou

Nástřik torkrétu tzv. suchou cestou je prováděn tak, že suchá betonová směs (pytlovaná nebo z betonárky) je z násypky přiváděna do dávkovacího bubnu a odtud tlakovým vzduchem přes vyfukovač a dopravní hadicí do stříkací trysky (pistole), kde se suchá betonová směs smíchá s vodou a následně se stříká na konstrukci. Množství vody dodávané v pistoli do suché betonové směsi ovlivňuje kvalitu výsledného betonu a tím i jeho pevnost, která se může v ploše nástřiku lišit. Stříkaný beton se aplikuje na očistěnou (otryskanou) konstrukci nebo na zeminové těleso, většinou s kotvenou ocelovou sítí KARI. Do konstrukcí je kotvena síť KARI pomocí kotviček do zeminového tělesa pak pomocí zemních hřebíků.

Mokrou cestou

Nástřik torkrétu tzv. mokrou cestou je prováděn tak, že hotová betonová směs namíchaná v betonárce a dopravovaná v mixech je čerpána do násypky stříkacího stroje, dále dopravní hadicí do stříkací trysky (pistole) a následně se stříká na konstrukci. Množství vody ve stříkaném betonu je konstantní a již neovlivňuje kvalitu výsledného betonu, čímž je zaručena i homogenita betonu v ploše nástřiku. Stříkaný beton se aplikuje na očistěnou (otryskanou) konstrukci nebo na zeminové těleso, většinou s kotvenou ocelovou sítí KARI. Do konstrukcí je kotvena síť KARI pomocí kotviček do zeminového tělesa pak pomocí zemních hřebíků.

Reprofilace je aplikace sanačních hmot většinou na bázi cementu v různých tloušťkách a skladbě, a to na stavební konstrukce z betonu, cihel nebo smíšeného zdiva. Řada výrobců nabízí ucelený certifikovaný systém na sanaci konstrukcí. Sanační systém se skládá z kontaktního můstku, antikorozní ochrany obnažené výztuže, sanačních vrstev v závislosti na požadované tloušťce sanace, finální stěrky a v neposlední řadě ze sjednocujícího ochranného nátěru. Ucelený sanační systém aplikuje na řádně očistěný povrch, přičemž výběr druhu sanačních hmot se volí s ohledem na typ podkladu, a to pro suchý, vlhký nebo mokrý povrch. Celý systém je možno doplnit kotvenou výztužnou sítí KARI.

Sanace trhlin v betonových a zděných konstrukcích tvoří samostatnou část při opravě a reprofilaci konstrukcí poškozených trhlinami. Vhodný typ sanace trhlin se volí s ohledem na typ konstrukce a velikost, délku a rozevřenost trhlin.

Sešívání

Sanace trhlin sešíváním je prováděna tzv. “armovanou injektáží“ expanzivními cementy nebo polyuretanovou či epoxidovou pryskyřicí. Po vyčistění trhlin a hloubkovém přespárování se vrtají vrty průměru 10-25 mm délky 20-100 cm šikmo vrtaných přes trhlinu s roztečí cca 20-50 cm šachovnicově po obou stranách. Do vrtů se osadí trny R8-R20 mm délky 15-95 cm. Ústí vývrtů bude utěsněno obturátorem a následně provedena injektáž max. injektážním tlakem do 5 MPa. Pro injektáž bude použita vysokopevnostní polyuretanová či epoxidová pryskyřice nebo expanzivních hmot na bázi cementů.

Injektáž

Sanace trhlin injektáží je prováděna expanzivními cementy nebo polyuretanovou či epoxidovou pryskyřicí. Po vyčistění trhlin a hloubkovém přespárování se vrtají vrty průměru 12 mm – 56 mm délky 20-200 cm šikmo vrtaných přes trhlinu s roztečí cca 30-100 cm šachovnicově po obou stranách. Ústí vývrtů bude utěsněno obturátorem a následně provedena injektáž max. injektážním tlakem do 5 MPa. Pro injektáž bude použita vysokopevnostní polyuretanová či epoxidová pryskyřice nebo expanzivních hmot na bázi cementů.

Heli-systém

Sanace trhlin HELI systémem používá ocelové výztužné vysokopevnostní nerezové pruty ø 6 mm, ø 8 mm nebo ø 10 mm ve tvaru šroubovice, které jsou kladeny do předem vyfrézovaných drážek 10 x 30–65 mm do speciální vysokopevnostní malty. Nejdříve se trhliny vyčistí po jejich celé délce. Omítku v místě umístění drážky je nutno odstranit až na podklad, a to i v těch případech, kdy je příliš silná a brání provedení dostatečně hluboké drážky. Drážky a závrty je také nutno vyčistit, nejlépe vysavačem a navlhčit vodou. Následně se uloží dráty typu HELI z nerezových šroubovic ø 6-10 mm do předem vyfrézované drážky, to a do vysokopevnostní maltoviny se zakotvením do závrtu ø 12 mm délky 10-15 cm. Přesah HELI výztuže přes trhlinu musí být min. 500 mm na každou stranu. Injektování maltoviny do závrtů se provede pistolí po vložení drátů. V jedné drážce mohou být 1 až 3 kusy šroubovic dle požadované tuhosti. Drážky a závrty s HELI systémem na stěnách přístupných z obou stran konstrukce se provádí s vnitřní i vnější strany. Po dokončení ztužení trhlin HELI systémem se provede hloubkové přespárování trhlin expanzivními cementy nebo vysokopevnostní systémovou maltou.

Injektáž je vysokotlaké, nízkotlaké či beztlaké vtlačování či zalévání injektážních směsí do mezer mezi zrny a pórů zeminy, dutin či trhlin konstrukcí nebo puklin v hornině. Injektážních směsí existuje celá řada např. cementové, jílo-cementové, popílkové, vápenné, chemické a jejich výběr je závislý na typu injektovaného prostředí a na požadovaných vlastnostech geokompozitu po injektáži. Zainjektováním a vytvrzením injektážní směsi se docílí jednak vyplnění volných prostor, zvýšení pevnosti zemin i konstrukcí, ale i utěsnění průsaků vod či zamezení vzlínání vlhkosti. Injektováním hornin, zemin a stavebních konstrukcí sanujeme a vyplňujeme stará důlní díla a podzemní prostory, zajištujeme předpolí a nadloží ražby, zpevňujeme stavební konstrukce, injektujeme prvky speciálního zakládání (mikropiloty kotvy hřebíky atd.), utěsňujeme průsaky vodních staveb a podzemních prostor a zamezujeme vzlínání vod se solí do budov a staveb.

Výplňové

Výplňová injektáž je stabilizující prvek, který zabraňuje zborcení podzemních prostor či dutin v konstrukcích, a tím i k nežádoucímu sedání či poškození. K výplni se používají různé typy injektážních směsí s ohledem na výsledné požadované vlastnosti s přihlédnutím na rychlost a ekonomičnost prací. Injektážní směsi se dopravují od injektážního čerpadla přes plnící hadice, trubky či vrty až do sanovaných prostor. Průměry, délky a typ výplňových prostředků se liší podle typu sanované konstrukce.

Zpevňující

Zpevňující injektáž zvyšuje původní pevnost stavebních konstrukcí, zemin a hornin. Pro zpevnění se používají různé typy injektážních směsí s ohledem na výsledné požadované vlastnosti s přihlédnutím na náběhovou rychlost pevnosti geokompozitu. Injektážní směsi se dopravují od injektážního čerpadla přes plnící hadice, trubky či vrty až do zpevňovaných prostor. Průměry, délky a typ zpevňujících prostředků se liší podle požadovaných výsledných vlastností geokompozitu.

Těsnící

Těsnící injektáž utěsňuje průsaky tlakových vod přes a do stavebních konstrukcí. Pro těsnící injektáže se používají různé typy injektážních směsí např. jílové a jílo-cementové suspenze a také chemické směsi na bázi polyuretanů či epoxidů. Volba injektážního média je závislá na typu konstrukce, systému trhlin a průsaků s přihlédnutím na tlak a množství průsakových vod a na potřebnou náběhovou rychlost těsnících hmot. Injektážní směsi se dopravují od injektážního čerpadla přes plnící hadice, trubky či vrty až do těsněných prostor. Průměry, délky a typ zpevňujících prostředků se liší podle typu konstrukce a množství průsakových vod.

Proti vlhkosti

Injektáž proti vlhkosti zabraňuje vzlínání vod přes a do stavebních konstrukcí. Pro injektáž proti vlhkosti se používají různé typy injektážních směsí např. směs organicky modifikovaných silanů a siloxanů, roztoku methylsilanolátu draselného a křemičitanů nebo hydrofilní gely na akrylátové bázi. Volba injektážního média je závislá na typu konstrukce a zdiva s přihlédnutím na stupeň zavlhčení a zasolení zdiva. Injektážní směsi se dopravují od injektážního čerpadla přes plnící hadice do injektážních vrtů. Průměry, úklony, délky a systém vrtů se liší podle typu konstrukce, tloušťky zdiva a přístupnosti zdi z lícové a rubové strany.

Tryskání konstrukcí je nedílnou součástí sanací a reprofilací. Řádné očistění konstrukcí zaručuje dobrou přilnavost torkrétů a sanačních hmot. Typ tryskání je volen s ohledem na stupeň znečistění a poškození konstrukce a na základě požadavku pevnosti podkladu pod sanační systém.

Pískování

Tryskání – pískování je metoda, kdy je mimořádně silným proudem vzduchu vrháno abrazivo proti povrchu, který chceme zbavit nánosů nečistot, poškozených omítek a betonů, staré barvy, nebo jenom chceme zajistit čistou strukturu povrchu určité pevnosti a připravit jej tak pro další povrchové úpravy nebo sanace. Tryská se křemičitým pískem různé zrnitosti, čímž se dosahuje požadované hloubky a kvality otryskaných betonových a ocelových povrchů před následnou finální úpravou. Používá se především pro přípravu povrchů mostů, nádrží, sil, sloupů vedení, fasád, schodišť, zábradlí apod.

Vodním paprskem

Tryskání vysokotlakým vodním paprskem je metoda vhodná pro oblast sanací betonových konstrukcí, čištění povrchů a v neposlední řadě i řezání konstrukcí. Pro provádění těchto prací se používají vysokotlaká zařízení, které dosahují tlaku až 3500 bar. Vodní paprsek dokáže odstranit vrstvy starého poškozeného betonu v závislosti na tlaku tryskání a kvalitě betonového podkladu. Vysoký vodní tlak je vhodný také pro odstranění korozních povrchů z kovových prvků a výztuží železobetonových konstrukcí před zahájením sanačních prací. Používá se především pro přípravu povrchů mostů, nádrží, sil, sloupů vedení, fasád, schodišť, zábradlí apod.

Kontaktní osoba

Vladimír Dvořák
ředitel divize mosty, inženýrské konstrukce
+420 724 346 051
dvorak@ids-olomouc.cz

Ing. Josef Vymazal
vedoucí střediska speciálních stavebních technologií
+420 606 719 491
josef.vymazal@ids-olomouc.cz